ŠKOLNÍ BRAVÍČKO    stránka 14

 

Velikonoční vajíčko

· bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému.

· zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel, a při kterém se vejce jíst nesměla.

· ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr

· je také symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka pocit bezpečí

· vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi. Symbolem nového života je již od pohanských dob

· nejstarší nalezená kraslice je prý stará 2300 let

· u nás dávaly dívky chlapcům vajíčka jako odměnu za šlehání a za odříkání hezké koledy

 

Velikonoční zajíček

· v mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života

· v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření "maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce", symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti

· dnes je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová - přišel k nám z Německa

· jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly

· bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo, hledání ukrytých

            vajíček v zahradě

 

Pomlázka

· dynovačka

·  mrskačka

·  šlehačka

·  binovačka

·  na Moravě - tatary

·  březové metličky

 

 

Proč se šlehalo

· aby byla děvčata zdravá, pilná a veselá celý rok

· předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého proutku

· hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná

· také na znamení přátelství mezi rodinami - děti nechodily k těm sousedům, jejichž rodiče nebyli zadobře.

 

Beránek

 

pohané - symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po      

                  tisíciletí pastevci

židové - ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere 

                své ovce do náručí, beránek se také zabíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví

křesťané - v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství

 

na Šumavě se věřilo, že jeho posvěcení pomůže najít pocestným ztracenou cestu z lesů