ŠKOLNÍ BRAVÍČKO    stránka 13

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný – máme tu Velikonoce!

Proč se slaví?

Jaké zvyky tyto svátky provázejí?

 Dočteme se níže.

Pohanské Velikonoce

Pro většinu Čechů zůstávají Velikonoce původními pohanskými svátky jara a plodnosti, které slavili už staří Slované a Germáni. Jsou oslavou jarní rovnodennosti (slunovratu), zániku zimy a vítáním jara, kdy se země probouzí k životu a pole čekají na své zúrodnění. Jako připomínka návratu stěhovavých ptáků z jihu se dříve pekly takzvaní ptáčci – uzlíky.

 

Židovské Velikonoce (Pesach)

Jako významné a již nábožensky organizované svátky se Velikonoce objevily poprvé u Židů. Byly to svátky přesnic (pascha; hebrejsky pesach = přejití, ušetření) slavené na památku vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Připomínalo se jimi Hospodinovo milosrdenství, když při hubení prvorozenců v Egyptě přešel domy Židů, které byly označeny krví beránka. Svátky se slavily vždy čtrnáctého dne měsíce nisanu.

 

Křesťanské Velikonoce

Pro pravidelně praktikující křesťany jsou Velikonoce slavností vzkříšení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve a patří k nejstarším svátkům vůbec. Na počátku našeho století byl o Velkém pátku ukřižován Ježíš Kristus, Spasitel lidstva, a v noci ze soboty na neděli pak vstal z mrtvých. Tato noc se proto nazývá Velkou nocí. A protože křesťané věří v posmrtný život, zvěstuje se v tuto dobu, že život zvítězil nad smrtí, pravda nad lží, spravedlnost nad nespravedlností a láska nad nenávistí.

 

Odkud je název Velikonoce?

Název Velikonoce je odvozen od Velké noci, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Avšak žádný ze zachovaných historických pramenů neudává přesné datum. Tradice klade neděli po "Velké noci" na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach i Židé.

„Velikonoční dny“

 

· Květná neděle

· Škaredá středa

· Zelený čtvrtek

· Velký pátek

· Bílá sobota

· Velikonoční neděle

· Velikonoční pondělí

 

 Datum Velikonoc se mění – je to pohyblivý svátek, který se slaví mezi 22. březnem a 25. dubnem. Dříve či později už to nejde. Velikonoční neděle vždy připadá na neděli po prvním jarním úplňku.

Týdnu před Velikonocemi se říká „pašijový“, je to poslední týden půstu. Začíná Květnou nedělí, kdy Ježíš přijel na oslátku do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými ratolestmi.

Škaredá středa je dnem, kdy Jidáš Krista zradil. Kdo se prý v tento den bude škaredit, mračit, bude se mračit po celý rok.

Zelený čtvrtek - to se v mnoha rodinách  pečou jidáše, velikonoční pečivo, které má připomínat provaz, na kterém se oběsil Jidáš. V tento den prý odlétají kostelní zvony do Říma (na vesnicích malí chlapci místo zvonění řehtali dřevěnými hrkačkami). V tento den se také důkladně uklízelo.

Na Velký pátek celá země truchlí nad ukřižováním Ježíše Krista. V tento den se prý otvírají poklady. Aby byli lidé zdraví, omývali se ráno vodou z potoka.

Posledním dnem v půstu je Bílá sobota. V tento den bývají křtěni lidé, kteří chtějí vstoupit do církve.

Velikonoční neděle připomíná den, kdy Kristus vstal z mrtvých. Dříve bývalo zvykem, že lidé v tento den nosili do kostela talíř s různými potravinami a nechali si je posvětit. Doma pak dostal každý kousek. Pekl se mazanec, beránek, který symbolizuje Ježíše, který byl ukřižován, ačkoliv se ničeho nedopustil.

Na Velikonoční  pondělí panuje veselá nálada. Kluci vyrážejí na koledu, šlehají děvčata pomlázkou nebo je polévají vodou, aby byla po celý rok zdravá.